V červnu roku 2005 jsem po tříletém studiu na Západočeské univerzitě v Plzni získala titul bakalář. Poté jsem v roce 2007 vystudovala na České zemědělské univerzitě v Praze navazující magisterské studium v oboru veřejná správa a regionální rozvoj a získala titul inženýr. Souběžně jsem studovala také práva na Západočeské univerzitě v Plzni, která jsem ukončila v roce 2008, a získala jsem tak titul magistr. Pracuji ve státní správě, na jednom z  ministerstev.

Dozvěděly jsme se, že černá štěňátka jsou zadaná, ale na prodej jsou ještě „krásné stříbrné holčičky“. A tak máme naší „Wendy“ – Elisu Královský Hradec, trpasličí stříbrnou holčičku. Právě s ní jsem začala chodit na výstavy. V roce 2005 splnila podmínky pro přiznání titulu interšampion, a je šampionkou čtyř států. Rok po Wendy jsme si ze stejné chovatelské stanice přivezly další holčičku, tentokrát černou trpasličí – Federicku. Ta v roce 2003 splnila podmínky pro přiznání titulu interšampion a je šampionkou tří států. Na tomto místě bych ráda poděkovala paní Ivaně Vrátilové (jejich chovatelce) za tak skvělé, milé a krásné holčičky.

Protože jsem plánovala po svých fenkách odchovy, zaregistrovala jsem si ve svých osmnácti letech chovatelskou stanici. Nazvala jsem jí „Banzette“ – po svých prarodičích. Abych to trošku objasnila… Dědeček se jmenoval Jan Banzet. Protože jde o příjmení neobvyklé (a stejně jako plemeno pudl pocházející z Francie :-)), přišlo mi jako dobrý nápad ho využít. Povedlo se, a já jsem na název své chovatelské stanice skutečně hrdá, a těší mě, že nese jméno toho nejskvělejšího dědečka a úžasného člověka.

V roce 2004 se v mé chovatelské stanici narodil první vrh čítající jednoho středního pejska jménem Agnus Dei, který se úspěšně vystavoval (a občas ještě vystavuje), za což bych touto cestou ráda poděkovala jeho majitelce paní Nadě Czurdové, kterou výstavy zrovna nelákaly, ale pustila se do nich (možná hlavně kvůli mně). Úkoly jsme si rozdělily, já jsem vystavovala, Naďa připravovala „Nicka“ do kruhu, a společně jsme to v září roku 2005 všichni tři dotáhli na Junior šampiona České republiky, a o rok později na šampiona České republiky a Slovenska. Na Světové výstavě psů v Poznani pak „náš vrh A“ získal ocenění výborná 3, a v červenci 2007 získal poslední čekatelství, a splnil tak podmínky pro přiznání titulu Interšampion. V roce 2009 znovu absolvoval Světovou výstavu psů, tentokrát s hodnocením výborná 4.

V červenci roku 2005 se v naší chovatelské stanici narodil první vrh trpasličích černých pudlíků. Z tohoto vrhu jsem si nechala fenečku - Bavayiu. Ona i její bratr Balantés se úspěšně vystavují. I tady si zaslouží poděkování majitelka Balantése - Iva Reguli, která s „Berdýskem“ úspěšně absolvuje výstavy, a občas mi ho i na nějakou půjčí :-).  Oba sourozenci jsou moc šikovní, Bavayia v roce 2006 splnila podmínky pro získání titulů junior šampion České republiky, junior šampion Slovenska a junior šampion KCHP, v roce 2007 se stala šampionkou České republiky, v roce 2008 šampionkou Slovenska a Polska, vyhrála klubovou výstavu v Rakousku, a stala se Interšampionkou. V roce 2009 se stala nejen šampionkou šesti států, ale také maminkou dvou kluků a jedné holčičky. Balantés je junior šampionem České republiky, šampionem České republiky a Slovenska a Grand šampionem České republiky. Ve dvou letech měl „na kontě“ čtyři CACIBy. Dnes už jich má šest a stal se interšampionem.

V roce 2007 se stal náš Agnus Dei poprvé tatínkem. Štěňátka se mu narodila na Slovensku, v chovatelské stanici Mar-Len Kandík. Holčička z tohoto vrhu – Queen – se úspěšně vystavuje, a v necelých dvou letech je šampionkou čtyř států, junior šampionkou České republiky a Slovenska a dorost šampionkou KPaCHP a KCHP. Za svou výstavní kariéru získala prozatím 6x CACIB, na Světové výstavě v Bratislavě získala krásné ocenění výborná 1, CAC a na Evropské výstavě v Budapešti dosáhla výsledku výborná 2 – vice mladý evropský vítěz. Její sestřička Quenty podniká první výstavní krůčky a na kontě má několik čekatelství na šampiona České republiky. Agnus Dei se v chovu uplatnil i v letech 2008 a 2009. Celkem je tak pyšným tatínkem patnácti holčiček a deseti kluků.

Díky pudlíkům jsem se seznámila se spoustou skvělých lidí, které bych asi jinak neměla šanci poznat. Jmenovat nebudu, protože nechci na nikoho zapomenout… jde především o majitele mých štěňátek a jejich štěňátek, kterým bych touto cestou ráda poděkovala za domov a lásku, kterou pejskům poskytují, a také za to, že mě o nich informují, posílají mi jejich fotky a jsou se mnou v kontaktu; pak také o zkušené chovatele pudlíků, kteří mi ochotně poradili a pomohli, když jsem to potřebovala nebo když jsem je požádala. V neposlední řadě jsem díky pudlíkům potkala i skvělé kamarády, se kterými se dnes potkávám i mimo výstavy a psí akce, a kteří dnes už mají místo v mém nejen pudlím životě. Všem těmto lidem patří touto cestou velké díky za to, že jsou, a že patří do mého života...